Tým ukázal charakter, je po těsné výhře spokojený Jérémie Blain

Jérémie, jak jste viděl zápas v Olomouci, který jste dokázali těsně vyhrát?
S Olomoucí je to vždy těsné a hodně náročné. Hráli jsme spoustu oslabení, což nás stálo hrozně moc sil. Ale když jsme ubránili to dlouhé oslabení ve třech, měl jsem pocit, že ten zápas prostě nemůžeme prohrát. Když ubráníte skoro dvě minuty ve třech proti Krejčímu, který ještě trefil horní tyčku, je to skvělé. V oslabeních jsme se snažili k ničemu soupeře nepustit a myslím, že se nám to dařilo. Zkrátka to bylo velmi ubojované vítězství, tým ukázal charakter a mám z takové výhry skvělý pocit.

Měli jste spousty trestných minut, ale v oslabení jste neinkasovali. Bránili jste soupeřovy přesilovky tak dobře nebo je oni hráli špatně?
Těžko říct, kdybyste se zeptali soupeře, asi by řekli, že oni přesilovky nehráli tak dobře, jak chtěli, když nedali gól. Podle mě jsme ale hráli v oslabení dobře a byli jsme na ně skvěle připravení. A taky nám to dodalo nám sebevědomí. Na druhou stranu pak spousta hráčů sedí a nehraje a ti pak vychladnou. My na ledě se naopak víc vyčerpáme, blokujeme střely a to pak bolí. Dostat tolik trestných minut ale rozhodně není dobré.

V zápase došlo k pár rozporuplným zákrokům, což napumpovalo i diváky. Na atmostéru jste si tedy stěžovat nemohli, že?
Hrát v Olomouci, ještě k tomu před diváky, je úplně odlišné od loňské sezóny bez lidí. Když jsem sem jezdil v prvních dvou sezónách, bylo to strašně těžké. Fanoušci jsou tady hrozně hlasití a fandí nonstop od začátku do konce. Pořád řvou, ať už dá gól Olomouc nebo my. Pak se na ledě ani neslyšíme a nemůžeme komunikovat. Fanoušci dávají olomouckým hráčům spoustu energie a oni pak jezdí jak blázni. A hrát potom proti nim není vůbec jednoduché.

Oproti loňsku to je jako nebe a dudy, ne?
Zrovna jsme se o tom bavili s Graemem (McCormackem) po první třetině. Říkal jsem mu, že to je úplně šílené, jak jsou fanoušci hlasití. Je to opravdu paráda hrát zase před fanoušky.

Ve zmíněném oslabení třech proti pěti se po jedné situaci zkoumalo na videu, jestli puk nepřešel čáru. Byl jste situaci nejblíž, byl jste si jistý, že to není gól?
Abych řekl pravdu, moc jistý jsem si nebyl. Puk se postavil na hranu a trochu vyletěl, bylo strašně těsné. Myslím, že se puk dotkl červené čáry, ale neviděl jsem ho úplně dobře. Každopádně to bylo fakt o kousek.

V první třetině jste vstřelil třetí gól sezóny a řekl bych, že byl z těch tří nejhezčí, souhlasíte s tím?
Děkuju, s tím můžu jen souhlasit (usmívá se). Chris (Lalancette) mi dal fakt parádní přihrávku. On mě takhle párkrát našel už v přípravě a já jsem to jen netrefoval. Tak jsem mu už tehdy říkal, že si ho nechám ve formaci i v lize. Tentokrát to vyšlo parádně.

Často podporujete útok, jste si vždy jistý, že vás na modré čáře někdo zastoupí?
Vždycky. Náš systém v tomhle funguje skvěle. Hodně napadáme a nikdy nepřestaneme bruslit. Jsme soupeři pořád na zádech, takže i když získají puk, nemají tolik možností, co s ním udělat. I proto se nemusím bát vjet dopředu, pomoct v útoku a vytvořit nějakou šanci.

Vypadá to, že se vám před bránou líbí, nehrál jste někdy v kariéře v útoku?
To ne, já sám jsem ani nikdy nechtěl být útočníkem. Člověk musí zbytečně moc bruslit (směje se). Raději jsem vzadu, všechno důležité vidím a mám přehled o celé hře. Když před sebou mám možnost a vidím mezírku v obraně, rád do ní vletím a tím to vepředu trošku provětrám a vytvořím chaos před bránou.

Vy jste jako obránce nejlepší střelec týmu, Graeme McCormack zase nejproduktivnější hráč. Čím to je?
Nevím, uvidíme, jestli to vydrží. V každém zápase jsme měli fakt tunu šancí, které jsme neproměnili. Kdyby ano, vypadala by tabulka produktivity jinak. Je ale dobře, že ty šance máme a já věřím, že když v tom budeme pokračovat, začne to tam víc padat.

Richard Nedomlel si hodně pochvaluje spolupráci s vámi, vidíte to podobně?
Řekl bych o něm to samé, i kdyby to on neřekl o mně. Myslím, že i lidi na tribunách vidí, že mezi sebou už od loňska máme tu správnou chemii. On je fakt velký a silný, trefuje soupeře a já pak mám víc prostoru s pukem. Každým rokem se zlepšuje, je opravdu skvělý a hlavně hraje chytře. S ním je radost hrát, je vždycky správně nastavený na zápas i v hlavě, ne jen fyzicky.

Po zápase zůstala cena pro nejlepšího hráče, lahev šampaňského, na lavičce a on vás pro ni poslal s tím, že ji chce v autobuse otevřít. Otevřete ji?
Já určitě ne! Dám mu tu lahev jako dárek za to, že je tak dobrý parťák (směje se).

V týmu je od letoška pár nových tváří, většinou cizinci. Měl jste radost, že se k vám připojili kanadští kolegové?
Jasně, mluvíme stejnou řečí, takže je to pro nás všechny jednodušší. Máme tam dva Finy, Francouze, dva Američany, pár Kanaďanů, je to dobrý mix. Nejdůležitější ze všeho ale je, že všichni to jsou fakt skvělí kluci a skvělí lidi. V kabině není žádný záporák, všichni parádně zapadli do týmu. Ale nemám vůbec nic ani proti klukům z Česka, už tady žiju čtyři roky a Čechy miluju. Vlastně mí nejlepší přátelé jsou Češi. Nedělám v tom rozdíly, v kabině mám rád všechny. Hodně se bavím s bráchy Klímovými, ale i noví kluci jsou fajn.

Jaký jazyk teď vůbec v kabině převládá?
Stoprocentně to je pořád čeština. Myslím, že by kluci z Česka nedopustili, aby se mluvilo jen anglicky (usmívá se). Někteří z nich třeba nemluví anglicky tak dobře, ale každý z nich se anglicky do určité míry domluví.

Momentálně máte v programu čtyři zápasy v sedmi dnech, je takový rytmus pro hráče lepší?
Určitě, myslím, že to tak má většina hráčů. Když se zeptáte kohokoliv, řekne vám, že je větší zábava hrát zápasy než trénovat. V neděli nás čeká nejzábavnější zápas sezóny, možná nejzábavnější za poslední dva roky. Derby zase s fanoušky po dlouhé době. Na takový zápas najdete energii jednoduše, každý bude pořádně nahecovaný. Hrát každý druhý den je zábava a člověk se dostane do správného laufu.

V neděli je na pořadu dne derby, jste už na něj správně nahecovaní?
Asi nejsme tak extrémně nahecovaní jako fanoušci, ale všichni kluci a celý tým se vždycky na derby těší víc než na ostatní zápasy. A hrajeme doma a o to to je samozřejmě ještě lepší.