Univerzitní derby? Byla to paráda! shodují se hokejisté vítězné UHK

Hradecké mužstvo bylo složeno velmi rozmanitě. Od hokejisty extraligy, přes hráče první a druhé ligy až po současné juniory Mountfieldu. Na led ČPP Arény se také po různě dlouhé době vrátili hokejisté, kteří dres hradeckých mládežnických kategorií oblékali v předchozích sezónách. „Je symbolické, že jsem se mohl znovu vrátit na domácí led. Po čtyřech měsících, kdy jsem nebyl na ledě, jsem chtěl ukázat, že hokej pořád umím. Hrál jsem hlavně pro diváky, aby si to užili,“ říká jeden z nich, Tomáš Hofman.

Ten si kromě samotného utkání také užil příležitost zahrát si s hradeckými juniory, bývalými i současnými. Vždyť ještě vloni sdílel s některými z nich jednu kabinu. „Je to super. Známe se odmala a když si s nimi můžu zase ťuknout, užívám si to,“ pokračuje Hofman.

A dostalo se mu souhlasu také od dalšího hokejisty, jenž vloni hájil barvy juniorského Mountfieldu, brankáře Daniela Bechného. „Dva roky jsem v Hradci působil, po nějaké době jsem se sem zase vrátil. Na hradeckou halu jsem se těšil, stejně jako na známé lidi, že se s nimi potkám. Vyjel jsem už ráno, a ještě jsem si před zápasem udělal po Hradci výlet, hrozně jsem si to užil,“ vypráví gólman, jenž v současnosti kromě studia na UHK stíhá také chytat za Valašské Meziříčí.

Právě on byl důležitým článkem celku hradecké univerzity. Pochytal totiž hned několik nebezpečných střel, nepříjemné byly především samostatné úniky. „Měli závar v podstatě jenom na začátku druhé třetiny, jinak to spíš bylo tak, že my jsme se do nich tlačili a oni občas ujeli do nějaké šance. Byl to zápas, co gólmani moc nemají rádi, ale neproměnili šance. Buď minuli, nebo mě to trefilo a dopadlo to dobře. Jsem hrozně rád za výhru,“ povídá mladý brankář.

Kde vidí největší rozdíly mezi univerzitním, juniorským, druholigovým a prvoligovým hokejem? „Těžko říct. Gólman má pořád jeden jediný úkol – chytit, co na něj letí. A ten je stejný, ať už to letí v Krajském přeboru nebo v NHL. Nad srovnáváním jsem se ani nijak nezamýšlel, prostě jsem chtěl jednoduše chytit puk,“ nevymýšlí Bechný dlouhé slovní kličky.

Kapitánem UHK se pro ročník 2017 stal Jan Berger. Dlouholetý student univerzity je všem východočeským fanouškům dobře známý – obléká totiž dres hradeckého Mountfieldu. „Strašně si toho vážím, je to pěkný zápas. Nějaký čas jsem už na univerzitě strávil, a i když je tam dost nových kluků, pořád tam nějaké znám. Vždycky jsem za univerzitu hrál rád. Je to také zpestření, zase něco jiného. Hraje se jiný hokej než v extralize, ale mám ho rád,“ kvituje Berger studentské duely.

Co bylo podle něj tím rozhodujícím faktorem celého úterního derby? „Musím pochválit gólmana. To viděl asi každý, že chytal výborně. Pardubice vůbec nebyly špatné, šancí měly hodně, ale brankář nás podržel. Přesto si myslím, že jsme si vytvořili víc šancí a vítězství si zasloužili. Spousta kluků mě překvapila, cítím, že v týmu nějaká budoucnost je,“ nešetřil slovy chvály kapitán domácí univerzity.

Ten nakonec zakončil utkání s bilancí 0+3 a především ke konci pálil ze všech možných i nemožných pozic. „Hlavně jsem hrál pro tým. Cítil jsem, že takový jeden gól nám může hodně pomoct a rozhodnout. Kdybychom dali na 5:1, tak už bylo úplně po zápase. Když byla šance, zkoušel jsem to a střílel nebo tvořil pozice klukům. Důležité pro mě bylo, abychom vyhráli, ne abych měl body,“ říká skromně hradecký hokejista.

Nedílnou součástí duelu byli také fanoušci, kteří vytvořili skvělou kulisu. Na tom se shodli všichni hráči. „Je to super, má to zase jinou atmosféru. Možná mohlo přijít ještě víc lidí, ale moc děkuju všem, co dorazili. Atmosféra byla dobrá, studenti si užívají hokej zase jiným způsobem než fanoušci na extralize,“ shrnuje za všechny Jan Berger.

Ten si coby hráč s „céčkem“ na prsou mohl stejně jako zbytek týmu užít závěrečné oslavy završené děkovačkou před domácím publikem. Univerzita Hradec Králové totiž zvítězila 4:1 a rozhodla o tom, že po jednoleté pauze se pohár už potřetí přestěhoval po Bílou věž.