Hradec těsně před koncem přišel o výhru a z Litvínova veze pouze bod

Hradec nadále sužovala zranění, takže sestava připomínala spíše polní lazaret. O tom svědčí i to, že jindy bek Zdeněk Čáp se ze čtvrté pětky posunul do třetí formace, a to jako křídlo. Z posledního zápasu s Chomutovem totiž odstoupil Džerinš a nebyl připraven ani v Litvínově. Šanci tak dostal ve čtvrté útočné trojici Petr Beránek.

Litvínov pálil slepými, za to Bednář prokázal formu

Začátek duelu na severočeském Zimním stadionu Ivana Hlinky se nesl ve velmi poklidném duchu. Hradečtí hokejisté byli zjevně velice dobře připraveni na úvodní tlak, kterým se Verva na svém ledě často prezentuje, a téměř do ničeho ji nepouštěli. Na druhou stranu ani svěřenci Václava Sýkory rozhodně nehýřili útočnou aktivitou a oko diváka si tak na gólové situace muselo chvíli počkat.

První větší šanci dostal domácí Litvínov, který po faulu Stanislava Dietze hrál přesilovou hru. Po sedmi vteřinách přišla první a také poslední příležitost v této početní výhodě. Po umné kombinaci střílel od modré čáry Miloslav Hořava, ale Rybár si poradil i s kvalitní clonou litvínovského útočníka a kotouč pohotově lapil. To na druhé straně se už zelenalo! V čase 12:59 ukázal svou zkušenost hradecký kapitán Jaroslav Bednář, který zakroužil kolem modré a rychlou švihovkou od mantinelu, i díky stínícímu Bedřichu Köhlerovi, nachytal Jaroslava Hübla, jenž dostal příležitost před jedničkou Severočechů Jaroslavem Janusem – 0:1

V tu ránu Verva jakoby přepnula na vyšší obrátky a dostala se k několika zajímavým příležitostem. Tu největší měl zřejmě Ondřej Jurčík, který vyslal doslova štiplavou ránu na hradeckého mladíka v bráně. Ten skvěle zasáhl, ale musel se vzpamatovávat i za pomoci chladivé emulze na postižené místo. Na druhé straně zahrozil ještě Šimánek, ale netrefil zařízení, a tak se šlo do útrob stadionu za hubeného náskoku královéhradeckých Lvů.

Hradec nejdřív odskočil, Verva však zaslouženě snížila

Do druhého dějství vstoupili Východočeši přesilovou hrou, která se však vůbec nepovedla. Hübl při ní neměl téměř žádnou práci. Tempo hry bylo opět pomalejší a Mountfield vědom si svého gólového náskoku zavřel zejména zadní vrátka a nepouštěl Litvínov do své třetiny. Když Karel Kubát podruhé v krátkém sledu fauloval, kdekdo čekal, že Hradec si povede v přesilovce lépe. Opak však byl pravdou.

Patrik Rybár si totiž vybral první slabší chvilku v zápase a nechal se za svou bránou okrást o kotouč Františkem Lukešem, který jej předložil ostrostřelci Viktoru Hüblovi. Ten však nepochopitelně selhal a i díky tygřímu skoku hradeckého muže v masce neskóroval. Do třetice všeho dobrého, řekli si zřejmě Lvi. Při třetí početní výhodě totiž našel Jarůšek Stanislava Dietze, jenž v čase 31:30 bleskově zvýšil na 2:0 z pohledu Hradce Králové.

Netrvalo dlouho a veselí na střídačce hostů mírně povadlo. Ondřej Jurčík zachytil vyhození, které mířilo za modrou čáru, nabruslil si do výhodné palebné pozice a nekompromisně zavěsil – 1:2. To Litvínov výrazně nakoplo a Mountfield měl co dělat, aby před druhou sirénou dokázal ubránit vedení. Nakonec se to však hokejistům zpod Bílé věže povedlo, takže do druhé přestávky se šlo se stejným gólovým rozdílem jako do první.

Přílišná pasivita stála Hradec výhru chvíli před koncem

Otázka před začátkem třetí třetiny byla jasná. Vsadí Hradec na stejnou taktiku jako proti Chomutovu, která slavila úspěch, nebo bude dál útočit? Odpověď přišla hned zkraje třetí periody. Východočeši se do útoku nehnali, snažili se držet kotouč co nejdál od své brány a vyhazovat klidně i přes celé kluziště za cenu zakázaného uvolnění. Komplikace mohla přijít v oslabení, ale s tím se Hradec vypořádal náramně.

Lvi se řídili heslem, že účel světí prostředky a taktickému boji o vítězství podřídili hru i na úkor atraktivity. Stejně jako proti Pirátům však královéhradecký tým skvěle bránil a Verva to měla velmi těžké, zejména s přechodem do útočného pásma. Nervozita na stadionu stoupala až do závratných výšin, protože Ondřej Jurčík mířil pouze do tyče. Chvíli na to ale přišel faul Richarda Jarůška. Do konce zbývaly přesně čtyři minuty a třicet sekund.

Početní výhoda se Litvínovu nedařila, avšak čtyři vteřiny po návratu hradeckého forvarda napřáhl Tomáš Pavelka a svojí bombu umístil naprosto neomylně do horního rohu brány a v hledišti vypukla nefalšovaná euforie. Zřejmě všichni účastníci si vzpomněli na první letošní utkání, které probíhalo jako přes kopírák stejně. Do konce základní hrací doby se už nic nestalo, takže následovalo prodloužení.

A kdo se během tříminutové přestávky rozhodl odejít z hlediště a nestihl se vrátit přesně, dost možná prošvihl spolupráci Františka Lukeše s Viktorem Hüblem. Ti přesvědčili všechny přítomné o tom, že se najdou i poslepu a po skvostném pasu prvního jmenovaného neměl střelec typu Hübla problém přisoudit druhý bod domácímu týmu.