Příliš krutá porážka. Lvi padli v prodloužení a prohrávají 0:2

Trenéři na obou stranách seznali, že po úvodním finálovém střetu není třeba hýbat figurkami na bitevním poli, a oba celky vyslaly do druhého dějství série totožnou skupinu bojovníků. Ta čítala jednoho gólmana, dvanáct útočníků a sedm beků na každé straně.

Hradec tlačil, Třinec skóroval

I druhé finálové utkání se rozhořelo zhruba tak, jak se obecně očekávalo. Mountfield měl kotouč na holích podstatně častěji a zaměstnával Kacetla velmi výrazně v každém střídání. Z množství střel lze vypíchnout pokus Zachara z první z levého kruhu, na který mu od hrazení nabil Eberle. Na třineckou branku to létalo ze všech stran, v podstatě žádný projektil se ale nedal kategorizovat jako nebezpečný.

Oceláři trpělivě čekali na svou šanci a v podstatě nepřekračovali červenou či útočnou modrou čáru, pokud nutně nemuseli. Devět minut nevystřelili na bránu, i přesto šli z první rány mířící mezi tyče do vedení. Po zaváhání obrany za bránou a šťastném odrazu o brusli a oblouk branky se puk odrazil k Martinu Růžičkovi a nejproduktivnější borec play-off nezaváhal. Ranou na zadní tyč otevřel skóre a hned v dalším shiftu to mohlo být 2:0 pro Třinec, když Kurovský famózně zrychlil a ocitl se v úniku sám před Machovským.

Slezané poté jako by přepnuli páčku a znovu chytře vystupňovali tempo ve správný moment. Vyústila z toho akce Adámka, který jako bek ujel podél hrazení a našel v rychlosti před bránou Voženílka, jehož vyčapal dobře se přesunující Machovský. Mountfield chtěl hlavně přestát zbytek třetiny bez úhony, což se mu povedlo. Znovu ale o první přestávce měl o čem přemýšlet. Třinec opět dokázal smrtícím způsobem využít každé, byť lehké chyby soupeře a zase šel do vedení jako první.

Jergl opožděně oslavil narozeniny gólem

Východočeši tentokrát tak dlouho na gólovou odpověď nečekali a velmi rychle utnuli ambice Kacetla na další historický shutout. V přesilové hře nejprve Aleš Jergl po samostatné akci ztroskotal na betonu třineckého brankáře, na druhý pokus už ale jeho švih dodal puku potřebnou rychlost a směr a ten se zatřepotal v brance. A stejně jako po prvním třineckém gólu i po tom hradeckém mohl padnout po Smoleňákově výletu do brankoviště ještě jeden. Vyrovnání však pro daný moment muselo Lvům stačit.

V polovině utkání se hra a boje na ledě přesunuly do poměrně osobní roviny. Hradeckým hráčům ležel v žaludku hlavně Voženílek, který od nejednoho ze soupeřů schytal tu úder, tam peprnou průpovídku. Marcel mezitím povýšil na úkor Gaspara v sestavě a věšel Oceláře po prknech jako prádlo. Z těch se po inkasovaném gólu znovu stali myslivci na čekané, jen namísto kořisti čekali na chybu Lvů.

Ta ale nepřicházela, obě strany si uvědomovaly důležitost druhého zápasu, zejména pak Mountfield. Jet za stavu 0:2 do Třince není ideální situace pro žádný tým v žádné konstelaci. Podle toho vypadala hra, nikdo z hokejistů nechtěl udělat chybu a každý z nich hrál nejjednodušším možným způsobem. To se projevilo ve vzrůstu počtu odevzdaných puků, ztrát a vyhození, namísto ohrožování jedné z branek. Vyrovnaný stav tak vydržel i do druhé sirény.

Dostatek šancí ani převahu si ani jeden z týmů nevytvořil

I v úvodu třetí půle začal Hradec aktivněji a i tentokrát vybojoval kromě jedné slušné možnosti přesilovou hru. Naložil s ní ale bídně a nejnebezpečnější v těchto dvou minutách byl průjezd Daňa a Nestrašila v oslabení. Tato dvojka prokázala dobré čtení hry a hokejový instinkt a pořádně zaměstnala východočeskou defenzívu.

Oceláři o několik chvil poté zase zabrali a jejich změny tempa hry činily Mountfieldu nemalé potíže. Machovský musel povyrážet několik ran o různé razanci a směru, zbytek z nich letěl z třineckých holí mimo branku. V následujících minutách nastala spíše přetahovaná o puk a také marné dobývání obranného pásma na obou koncích hřiště. Pokud přišly střely, byly buď zablokovány, ztlumeny nebo letěly z uctivé vzdálenosti.

Podobný obraz hry pokračoval až do závěrečných minut základní hrací doby. Ani jeden z celků se nechtěl dopustit chyby, která by mohla mít fatální následky. Gólmani příliš mnoho práce neměli a možná se v hlavě už mohli připravovat na nájezdy, které rozhodně před zápasem viděli na videu. Dalo se totiž očekávat, že hra se bude ubírat podobným směrem i v nastavení, jež za stavu 1:1 nastalo.

Mountfield nepustil soupeře ke slovu, přesto inkasoval

Co nepřišlo ve třetí periodě se mohlo udát hned zkraje té nastavované. Mountfield se ocitl ve dvou obrovských šancích, při té první si ale tři Lvi tak dlouho dávali přednost, až prováhali ideální palebnou pozici. Poté jeli Eberle s McCormackem dva na dva a první jmenovaný vyslal na bránu jedovatou ránu, jež jen těsně proletěla nad horní tyčkou. Třinec jakoby nevěděl, kam dřív skočit, což pořádně nastartovalo i odezvu z tribun.

Právě s mohutně lomozícími ochozy v zádech se stupňoval i hradecký tlak, který produkoval nebezpečné rány v čím dál větší intenzitě. Rozhodnutí měli po střelách z první na holích Jergl i McCormack, jenže stalo se přesně to, co v první periodě. Třinec se poprvé v prodloužení dostal před bránu a hned zavěsil. Chmielewski posunul kotouč na hradeckého kata Daniela Voženílka, který zakončením do odkryté branky zajistil Ocelářům vedení 2:0 a naději na ukončení finále v nejkratší možné době. Série pokračuje o víkendu ve WERK Aréně.